A to aktuálním ziskem 20,1% hlasů rozhodnutých voličů. Zatímco ČSSD oproti červencovým hodnotám ztrácí 0,8 procentního bodu, KSČM naopak o 0,6% posílila. Nadále se tedy ukazuje, že KSČM se stává volbou pro voliče, kteří hledají alternativu ke všem porevolučním stávajícím politickým subjektům, s jejichž působením ve vrcholné politice panuje sílící celospolečenská nespokojenost. Toto posílení KSČM však na druhé straně může aktivovat pravicově smýšlející voličský elektorát, který se v tuto chvíli projevuje posilující ODS (15,8%), která oproti minulému měsíci posílila o jeden procentní bod.

Na pokraji voličského zájmu se i přes mírný nárůst stále udržuje nejmenší vládní strana Věci veřejné s aktuálním ziskem 1,5% hlasů.

Naopak růst voličských preferencí, které se pohybují těsně pod čtyřprocentní hranicí (3,9%) nadále zaznamenává další bývalý premiér Jiří Paroubek, který stojí v čele NS-LEV 21.

Do volebního klání však mohou zasáhnout i další politické strany a hnutí jako např. SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (3,8%) či Strana zelených (3,3%).

Společnost SANEP v rámci pravidelných šetření volebních preferencí monitoruje volební zájem o všechny  registrované politické strany a hnutí. Vedle volebních zisků uvedených stran by získala kolem jednoho procentního bodu Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti a LIDEM-liberální demokraté. Kolem  dvouprocentních bodů by pak získala Strana svobodných občanů.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 2. – 8. srpna 2012 na vybrané skupině 5.934 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 14,156 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou. Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 56,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Ze srpnového průzkumu společnosti SANEP vyplývá, že případné volby do Poslanecké sněmovny by znovu ovládla ČSSD s 22,3% hlasů od rozhodnutých voličů. Oproti červenci si tak tradičně nejsilnější levicová strana pohoršila o 0,8%, což by ve výsledku stačilo na zisk 56 poslaneckých křesel. V porovnání s minulým měsícem to znamená ztrátu dvou míst v Poslanecké sněmovně. Mírný pokles hlasů by mohl být zapříčiněn neutichající kauzou Davida Ratha. Sociální demokracie se však rovněž potýká s vnitrostranickými neshodami, zejména v krajích.

KSČM by v srpnu získala 20,1% procentních bodů, a stejně jako v červenci je druhou nejsilnější stranou. Minulý měsíc však tato strana získala o 0,6% méně. V přerozdělování mandátů by si tak polepšila o dvě místa na 51  křesel. U KSČM je však patrný nárůst preferenčních hlasů a snižující se rozdíl oproti stále dominující ČSSD.

Z pravicových politických uskupení by se nejvýše umístila ODS. V hypotetických srpnových volbách by nyní občanští demokraté získali 15,8% hlasů a v porovnání s minulým měsícem by si polepšili o jeden procentní bod. ODS by tak získali 40 poslaneckých křesel, což je o dvě více než v červenci. Občanští demokraté i přes výhrady voličů k některým lídrům strany zaznamenávají růst preferenčních hlasů už poněkolikáté za sebou. Tento nárůst může souviset s nespokojeností pravicových voličů s nárůstem voličského zájmu o KSČM.

Čtvrtou nejsilnější stranou je KDU-ČSL. Lidovci by se ale oproti červenci (8,3%) propadli na 7,9 % hlasů se ztrátou 0,4% a měli by nárok na 20 křesel, což je o jedno méně než v červenci. Lidovci získávají nadále na svoji stranu zejména nespokojené voliče TOP 09, který se zpětně vrací právě ke KDU-ČSL.

Vládní strana TOP 09 se v průzkumech i nadále propadá. V srpnu by ji volilo 7,1% občanů. To znamená pokles o 0,8% hlasů v porovnání s červencovým průzkumem, v němž TOP 09 získala 7,9 procentních bodů. Ve výsledku by to znamenalo držení 18 poslaneckých mandátů, tedy o dva méně oproti červenci. Kontinuální odliv příznivců může být zapříčiněn pokračující kauzou s letouny CASA, ale zejména velkou kritikou ministra financí Miroslava Kalouska.

Poslední stranou, která by se v srpnu dostala do Poslanecké sněmovny, by byla se ziskem 5,8 procentních bodů SPOZ. Ta by si tak oproti červencovému šetření polepšila o 0,2 procentního bodu více. SPOZ tak dále potvrzuje vzestupnou tendenci z minulých měsíců a její zisk představuje zásadní úbytek hlasů zejména ČSSD.

Pětiprocentní hranici, nutnou k zastoupení v Poslanecké sněmovně, by už jiná politická strana nepřekročila. Není však bez zajímavosti, že čtyřprocentní hranici atakuje již NS- LEV 21 Jiřího Paroubka se ziskem 3,9% hlasů, Suverenita - Blok Jany Bobošíkové 3,8% a Strana zelených 3,3% hlasů.

Nejmenší vládní strana Věci veřejné se i nadále drží na pokraji voličského zájmu se ziskem 1,5 procentního bodu.

Ostatní strany by potom volilo 8,5% voličů.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, vycházející ze srpnového průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro politické strany ukazuje, že hlasy voličů by v červenci tohoto roku opětovně vedly k jednoznačné převaze levicových stran, které by v koaličním uskupení ČSSD, KSČM A SPOZ dosáhly ústavní většiny. Pravice by s takto rozdělenými poslaneckými mandáty na vládní většinu nedosáhla.

Sociální demokracie by pak získala většinu s KSČM nebo v koaličním uskupení s TOP 09, SPOZ nebo KDU-ČSL. Občanští demokraté by pak nedali dohromady většinovou koalici ani v případě tzv. velké koalice s ČSSD.

Do termínu konání řádných voleb se však politická situace může výrazně změnit. Do výsledků mohou promluvit také politické strany, které jsou těsně pod pětipětiprocentní hranicí jako například Strana zelených, LEV 21 či Suverenita – blok Jany Bobošíkové.

(kou, Sanep, foto: arch.)

Související zprávy:

TOP 09 a Starostové popírají štěpení